Putovní pohár je opět „doma“
První červnovou sobotu jsme na Sokolském hřišti uspořádali tradiční, tentokrát v pořadí již XXIII. ročník Vimmerova memoriálu v požárním útoku družstev mužů a žen sborů dobrovolných hasičů. Stejně jako loni soutěž provázela tropická vedra.
Její absolutní vítěz (bez rozdílu kategorií) se na jeden rok stává držitelem Poháru starosty města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, pod jehož záštitou se soutěž pořádá. Pohár vybojovalo družstvo našich mužů naposled v roce 2012, a tudíž čestné místo pro něj určené ve zbrojnici sboru již bylo notně zapadané prachem. Čas se podepsal i na jeho posledních držitelích, letitou účastí na soutěžích protřelých veteránech, kteří se pomalu chystají závodnickou štafetu předat mladším a přáli si, aby pomyslný štafetový kolík byl zhmotněn do podoby poháru. Podařilo se? Podařilo.
Do soutěže mužů, v níž se utkalo 12 družstev, jsme v historii poprvé nasadili hned tři týmy – již zmíněné veterány, dorostenecký „potěr“ a „směsku“, v níž převažovali noví členové sboru. Po prvních pokusech bylo „vymalováno“. Veteráni ukázali, že stále umí a jejich fantastický čas 25,78 s znechutil soupeře (a nutno říci, že někteří to skousávali těžce).
Naštěstí motivoval domácí konkurenci. Potěr předvedl v prvním pokusu excelentní výkon a čas 27,00 s ho katapultoval na stříbrnou příčku před loňské vítěze, družstvo Úval. Radost z výkonu pak v řadách potěru kulminovala, když při předávání cen místo mezi dorostenci neoblíbeného piva je organizátoři obdarovali vynikající limonádou. Nelze nezmínit družstvo směsky. Bojovalo, ve druhém pokusu dokonce dosáhlo čtvrtého nejlepšího času 29,64 s. Nezkušenost a přemíra snahy jednoho z noviců družstva však vedly k anulaci výsledku a k celkově 10. místu.
A nejlepší na závěr. Samozřejmě nechyběla naše děvčata, která v loňském roce šokovala druhým absolutně nejrychlejším časem soutěže 27,41s. Družstvo tvořené našimi manželkami, přítelkyněmi či dceruškami, nejenže vytvářelo zázemí a opečovávalo své mužské reprezentanty, ale brilantně se také vypořádalo s nutností improvizace v sestavě. V konkurenci sedmi týmů si naše kočky počínaly excelentně a za zisk stříbra si zaslouží velké uznání a obdiv. Ale nejen za něj. Fotogalerie zachycuje i některé nové přístupy silně kontrastující s rutinérskými postupy doprovázenými zarputilými pohledy členů družstev mužů (např. způsob ponoření savice s košem do vodní nádrže – s úsměvem a tak, aby nebyl orosen makeup, ovládání mechanizmů stříkačky pouze jednou ručkou nebo grácie v každé fázi útoku). Trenéři mužských týmů sice mohou mít výhrady, ale pánové, výsledky hovoří jednoznačně!
Jsme moc rádi, že se letošní soutěž vydařila jak po stránce organizační, tak výsledkové. Těší nás, že putovní pohár bude zdobit naši zbrojnici na říjnovém Dni otevřených dveří spojeném s oslavami 135. výročí vzniku našeho sboru.
JarVyk