Bližnímu ku pomoci, vlasti ku prospěchu a sobě ku cti
Před 140 lety, v roce 1880, začal v Brandýse nad Labem působit dobrovolný hasičský sbor. Připomeňme si nejdůležitější a nejzajímavější události z jeho historie a jeho hlavní současné aktivity.
Vznik sboru
První dochované zmínky pocházejí z roku 1878, kdy se členové tělocvičné jednoty Sokol rozhodli rozšířit svoji činnost a v dubnu vytvořili hasičský spolek – družstvo, které mělo působit v rámci Sokola. V červnu byl změněn název na Tělocvično hasičskou jednotu Sokol Brandýs nad Labem, v říjnu pak schváleny stanovy. Následně byly zakoupeny hasičské stejnokroje a zvažoval se nákup stříkačky. Různorodost představ o směřování další činnosti však vedla k rozporům, které vyvrcholily na mimořádné valné hromadě v listopadu 1879. Ta rozhodla o ukončení činnosti hasičského spolku v jednotě sokolské. Samostatný dobrovolný hasičský sbor, zřízený městskou radou, začal působit od počátku roku 1880.
Sbor měl 46 zakládajících, 26 činných a 36 přispívajících členů. Jeho prvním starostou – správcem byl brandýský cukrář Václav Růžek, velitelem majitel hospodářství Václav Kohout, jednatelem majitel pivovaru František de Giorgi a pokladníkem majitel domu Hynek Ballabán. Mezi zakládající členy patřil i Jan Záruba, velkostatkář z Dřevčic, který se dožil oslav padesátého výročí založení sboru v roce 1930 a ve svých 92 letech dostal zlatou pamětní medaili.
Jeden z prvních požárů, ke kterému byl brandýský sbor povolán, vzplál v nedalekém Jenštejně. Šlo o požár stodoly, ve které byla uschována parní mlátička. Škoda činila 600 zlatých.
Z hlediska vybavení se dochoval záznam o použití stříkačky s možností hašení dvěma proudy při požáru v srpnu roku 1882, nebo záznam o použití čtyřkolové stříkačky při hašení požáru šindelové střechy v květnu roku 1887. V souvislosti s tímto požárem je také zmínka o napojení na vodovodní hydrant, v té době zvaný hydrofon.
Pomník
Pokud budete procházet ulicí Karla Tájka směrem na Masarykovo náměstí, povšimněte si nenápadného pomníku umístěného pod městským kinem. Pomník je vzpomínkou na tři členy sboru, kteří položili své životy na frontách 1. světové války – Ludvíka Kolínského, Bohumila Krále a Antonína Schwarzbacha. Byl odhalen při oslavách Dne svobody (Pozn: tehdejší název Dne vzniku samostatného československého státu) 28. října 1934.
Zázemí
Mnoho let hasiči sídlili v budově kina. Po 2. světové válce se sbor začal potýkat zejména s nedostatkem skladových prostor a nevyhovujícími garážemi pro výjezdovou techniku. Protože prostory v budově kina přestaly vyhovovat, bylo vedením města rozhodnuto o stavbě nové hasičské zbrojnice. Na počátku roku 1950 byla za tímto účelem ustavena komise, která prohlédla místa na kterých mohla být zbrojnice postavena. Nakonec byla vybrána lokalita v blízkosti fotbalového hřiště na Spořilově. Dokonce došlo, v roce 1952, na slavnostní vykop základů. Bohužel, zůstalo jen u výkopu.
V roce 1963 museli hasiči prostory v budově kina opustit a přestěhovali se do stodoly, která stála ve dvoře Jandourkovy pekárny (Pozn.: Jde o prostor dvora součastného muzea na náměstí.), a kterou si členové jednotky upravili na garáže pro techniku. Chyběly zde shromažďovací prostory a zázemí, objekt nebyl v zimním období vytápěn. V roce 1978, v souvislosti s výstavbou muzea a nových obytných domů, byla stodola zbourána. Materiál jednotky byl umístěn v objektu sila u elektrárny a vozidla v prostorech továrny BSS na opačném konci města.
Vybudování důstojného a hlavně požadavkům a potřebám odpovídajícího zázemí nabralo reálnou podobu až v září roku 1977, kdy byla zahájena stavba nové požární zbrojnice na dnešní Kralupské ulici. Začala se budovat na zelené louce, souběžně s výstavbou nového sídliště. Zbrojnici si svými silami stavěli členové sboru sami. Stavba trvala pět let a byla ukončena 12. prosince 1982, kdy byla hasičům předána do užívání. Zásadní rekonstrukcí prošla zbrojnice v posledním desetiletí.
Nešlo však jen o zázemí, ale také o požární techniku a další technické prostředky. K zásadnímu kvalitativnímu posunu v této oblasti začalo docházet od počátku nového tisíciletí a rozhodující měrou se o to zasloužilo jak současné, tak i předchozí vedení města.
Osobnosti
Osobnosti, které se zasloužily o vznik sboru, jsmu již zmínili. Připomenout musíme také dlouholetého velitele Bohumila Volfa, který byl za svou odbojovou činnost pronásledován gestapem a zemřel v květnu roku 1945 na následky věznění v Terezíně.
Asi nejvýrazněji jsou do historie sboru zapsáni pan Antonín Vimmer a jeho synové Antonín a Miloslav, kteří od počátku 60. let minulého století postupně působili ve funcích velitelů sboru bezmála padesát let, a pan Jaroslav Kamenický, starosta sboru v létech 1991 až 2015. Nebyli samozřejmě sami, těch pracovitých a spolehlivých byla celá řada, například dnes nejstarší člen sboru pan Antonín Kodeš, nebo bývalý dlouholetý člen pan Jan Horčička. Zasloužili se nejen o vybudování podmínek pro současnou činnost sboru a jeho jednotky, ale vychovali i silnou generaci svých nástupců.
Současné aktivity
Zásahová a asistenční činnost
Obecné poslání dobrovolných hasičů, které vyjadřuje motto „Bližnímu ku pomoci, vlasti ku prospěchu a sobě ku cti“, se vlastně nezměnilo. Pokud bychom zmíněné motto přeložili do jazyka dnešní doby, posláním dobrovolných hasičů je spolupůsobit při vytváření podmínek k účinné ochraně života a zdraví občanů a majetku před požáry a při poskytování pomoci při živelních pohromách a při jiných událostech, při nichž je v nebezpečí život, zdraví nebo majetek.
Výrazně se však změnil charakter zásahové činnosti. V minulosti byli dobrovolní hasiči vysíláni především k hašení požárů, v současnosti stále více ve statistice výjezdů převládají zásahy u jiných druhů mimořádných událostí. Zasahujeme u dopravních nehod, poskytujeme technickou pomoc – likvidujeme následky živelních pohrom nebo následky ekologických havárií, asistujeme při pátrání po pohřešovaných osobách u vodních toků a ploch nacházejících se v okolí města, likvidujeme nebezpečný bodavý hmyz…
Spektrum působnosti naší jednotky je velmi různorodé. Umožňuje nám to samozřejmě skutečnost, že výjezdová jednotka je na tyto zásahy odborně připravena a technicky vybavena. Protože je zařazena do tzv. kategorie JPO II, hlavní úsilí je soustředěno na zajištění její všestranné akceschopnosti. V posledních letech absolvujeme za rok kolem 140 výjezdů k mimořádným událostem. K zásahu musí jednotka vyjet do pěti minut od vyhlášení poplachu.
Kromě zásahové činnosti jednotka asistuje na všech významných akcích pořádaných městem pro veřejnost – Čarodejnice, Dětský den, Národní svatováclavská pouť, Čertovský rej, Novoroční setkání na Labi atd.
Výchova nové generace hasičů
V Kroužku mladých hasičů jsou soustředěny děti ve věku od pěti do patnácti let. Primárně je výchova zaměřena na to, aby děti věděly, jak se mají zachovat při požáru a jiných mimořádných událostech. Postupně se seznamují s hasičskou profesí, účastní se soutěží v požárním sportu.
Preventivně výchovná činnost
Od roku 2008 jsme zapojeni do celostátního vzdělávacího programu Hasík CZ. Naši lektoři, kteří provádějí přednášky pro druhé a šesté třídy základních školách, za toto období proškolili několik tisíc žáků. Preventivně výchovné akce pořádáme rovněž pro mateřské školky.
Akce prezentačního charakteru
Nejvýznamnější akcí pořádanou sborem pro veřejnost je Den otevřených dveří, který organizujeme zpravidla na přelomu září a října. Velkou popularitu získaly naše únorové Hasičské plesy. Požární sport přibližujeme veřejnosti na soutěžích, které pořádáme na sokolském hřišti v červnu (Vimmerův memoriál) a září (Maxíkův pohár).